Organizovaný volný čas souvisí s lepším prospěchem ve škole a mládež tráví více času u obrazovek, tvrdí studie

Martin Višňa 13.7.2016 2981×   0
Ilustrační foto: Martin Višňa

Dvěma publikačními výstupy v prestižních amerických odborných časopisech se mohou pochlubit vědečtí pracovníci z olomoucké fakulty tělesné kultury. Studii sledující nárůst doby strávené u obrazovek vydal Journal of Adolescent Health, časopis Plos One zase zveřejnil článek o vztahu mezi organizovanými volnočasovými aktivitami a lepšími školními výsledky a celkovým pozitivnějším přístupem ke školnímu prostředí.

„Máme z toho ohromnou radost. Do amerických časopisů se evropské studie prosazují hůře, pokud se alespoň částečně nedotýkají také témat, která řeší ve Spojených státech, takže vydání obou článků hodnotíme jako velký úspěch,“ uvedl za autory docent Erik Sigmund z Institutu aktivního životního stylu.

Teorie pozitivního vývoje

Oceňována je zvlášť studie, která tvrdí, že děti zapojené alespoň do jedné organizované volnočasové aktivity, ať už sportu nebo třeba kroužku v domě dětí a mládeže, mají lepší prospěch ve škole. Toto zjištění doplňuje nedávnou práci výzkumného týmu, kdy se ukázalo, že takto zapojené děti jsou spokojenější a netrpí tolika zdravotními problémy. Tato studie vychází pouze z českých dat.

„Ovšem ověřuje v našich podmínkách původně americkou teorii pozitivního vývoje mládeže. Podle této teorie není žádoucí chápat adolescenty jako problémovou skupinu. Naopak je snahou zaměřit se na jejich silné stránky a rozvíjet potenciál, který v mladých lidech dřímá. Klíčové je nabídnout jim podmínky a příležitosti, aby své silné stránky mohli rozvíjet, a právě těch se jim dle současné studie dostává v organizovaných volnočasových aktivitách. Nabyté nekognitivní dovednosti, jako je vnitřní motivace, sebekontrola, iniciativa, jsou pak schopni uplatnit i ve škole či v pozdější kariéře,“ dodal Sigmund k práci, jejímž hlavním autorem je Petr Baďura.

Dvojnásobek hodnot z roku 2002

Druhá studie se zabývala tzv. screen timem, časem, který mládež tráví před obrazovkami televizí a počítačů a displeji mobilů. Práce srovnává data z let 2002, 2006 a 2010 o dětech ve věku 11 až 15 let ze třiceti zemí světa. „Nerozlišovali jsme, jestli jedinec tráví u počítače čas prací či hraním her, z hlediska pohybové aktivity jde pořád o statickou pozici, se kterou mohou souviset některé nejen zdravotní komplikace,“ vysvětlil Sigmund.

„Ve všech zemích jsme zjistili nárůst, v průměru dvojnásobný. Co se týká mládeže u nás, pak zatímco v roce 2002 chlapci trávili u obrazovky ve všední dny v průměru 1,6 hodiny denně, v roce 2010 už to byly 4 hodiny. O víkendech je to ještě horší. U děvčat obecně je screen time nižší, ale i tady je nárůst poměrně velký,“ vyzdvihl Sigmund.

Autoři, mezi nimiž jsou vedle zahraničních kolegů Dagmar Sigmundová, Zdeněk Hamřík nebo Michal Kalman, si samozřejmě uvědomují, že nárůst doby strávené u obrazovek souvisí s tím, že v roce 2002 uměl telefon jen volat, zatímco dnes jde o multifunkční zařízení, navíc snadno dostupné všem. Studie je podle nich zdviženým prstem, že je potřeba na tento trend nějak reagovat a nějak ho využít. Za dobrý příklad aktivity, která screen time využívá k pohybu, považují například geocaching.

Obě publikované studie vznikly v rámci projektu Trendy ve vývoji nadváhy a obezity, pohybové aktivity a sedavého chování u českých školáků: HBSC studie v rozmezí let 2002–2014, který podpořila Grantová agentura České republiky. Řešitelský tým vedl právě docent Erik Sigmund.

Podobné články

Komentáře (0)

Komentáře smí přidat pouze přihlášení uživatelé!
Článek zatím nemá žádný komentář! Buďte první, kdo napíše komentář k tomuto článku.
Užívejte si Radost z pohybu s otatními: Připojte se!

Napište, co nám chcete sdělit.