Půlmaratonská výzva: Měsíc před startem se někteří na půlmaraton těší, jiní se na něj necítí

Martin Višňa 25.5.2016 2879×   0
Kamila, Tomáš, Iva a Katka na tréninku. Foto: M. Višňa

Přesně měsíc zbývá do startu Mattoni 1/2maratonu Olomouc, příprava účastníků naší Půlmaratonské výzvy tedy v následujících týdnech bude vrcholit. Zeptali, jak se cítí, jestli na sobě po dvou měsících plnění tréninkových plánů pozorují zlepšení běžecké formy a jak se nyní dívají na své dříve stanovené půlmaratonské cíle.

Slovo dostanou postupně všichni, včetně nováčka ve výzvě Radomíra Janische, který nahradil zraněného Michala Hradila. A Radomírem rovnou začneme.

Radomír Janisch: Půlmaratoncem jsem se již cítil, protože jsem ho již čtyřikrát běžel. Lepším půlmaratoncem se budu cítit, až ho zaběhnu pod hodinu a půl. Ale lepším běžcem než před dvěma měsíci se cítím. Myslím, že mám lepší techniku a že jsem na běh, respektive závod více připravený po psychické stránce. Rozdíl oproti dřívějšku cítím hlavně v odhodlanosti trénovat a v tom, že si umím lépe rozvrhnout tempo. A o trochu více si věřím, že bych půlmaraton mohl pod tu hodinu a půl dát.

Kateřina Kellerová: Zatím se půlmaratoncem necítím. Tu vzdálenost jsem ještě neuběhla, tudíž k ní mám pořád velký respekt a uvidím, jak to všechno půjde. Za dobu plnění tréninkového plánu ale vnímám posun. Už to není takové to moje „vyťapkání“, ale vše někam směřuje. A také co se týče sebekontroly – nikdy jsem si nemyslela, že budu ochotná vstávat brzy ráno, abych už v šest byla nachystaná na AK, či když nebudu stíhat jít běhat, půjdu na trénink v deset večer. Ve dvou se vše lépe táhne, takže moc děkuji všem lidem, které jsem díky výzvě poznala a kteří si se mnou dali trénink. Co se týče stanoveného cíle (zaběhnout, ideálně pod 2 hodiny), moc ráda bych ho splnila, ale ještě je měsíc do startu a uvidíme, jak se nakonec celý závod vydaří.

Tomáš Prycl: Odpovím vyhýbavě. Po stránce fyzické si nemyslím, že bych teď mohl půlmaraton zaběhnout s nějakým super časem, bolí mě nohy a chytají mě křeče, ale po psychické stránce to zvládnu. Před spaním se mi vždy vybaví trasa a já běžím a běžím… Stále si pamatuju první jogito trénink – běh 15 minut, kilometr, pauza, dva kilometry, pauza, kilometr a výklus 15 minut. To jsem neskutečně „zdechal“. Bylo to pro mě něco šíleného, ale teď cítím, že se zlepšuji, a jde to vidět i na časech a to, co jsem chtěl, aby kila šla dolů a fyzička nahoru, se děje. Jen ta únava je trochu limitující. Ale předpokládám, že trenér ví, co dělá. Když jsem musel před nedávnem vzdát digimaraton, tak jsem si říkal, že se na běh vykašlu. Bystročický cross měl ale tak nakopl, že teď se na půlmaraton vyloženě těším. Nevím tedy, jestli je čas 1:45 reálný, ale byl bych spokojený, kdybych se dostal pod 1:50.

Markéta Nečesaná: Půlmaratoncem se určitě cítím, už jsem ho dvakrát běžela. Jestli jsem lepším běžcem, to nevím, to by měl posoudit někdo jiný. Zatím nějaké změny nepozoruji. Možná mám větší svaly na nohách. Co se týká zlepšení časů, to jsou jen drobné změny, někdy k lepšímu, jindy ale naopak. Pocitově se mi běhá hůře, jsem unavená z tréninků a nejsem schopná podat maximální výkon. Myslím ale, že můj cíl je stále stejně reálný. Půlmaraton určitě uběhnu, udělám všechno pro to, aby to bylo ve stanovených dvou hodinách. Úplně natrénováno ale ještě nemám, chybí mi dlouhé běhy, teď potřebuji budovat spíše vytrvalost než sílu a rychlost.

Jan Dvořák: Je měsíc do startu mého druhého půlmaratonu a já jsem velmi překvapen a mile potěšen, jak dobře na tom nyní jsem. Když zavzpomínám nad tím, jaké to bylo přesně v tuto dobu vloni, musím se smát, jak chabě jsem na tom byl. Je úžasné, co s vámi dokáže udělat opravdovým trenérem jasně vedený trénink. Svoji připravenost jsem si ověřoval na malých závodech. První byla Veřovská desítka, kde jsem měl oproti poslednímu závodu na deset kilometrů o sedm minut lepší čas. Další zlepšení jsem pocítil na digimaratonské štafetě. I na posledním závodě v Bystročicích jsem zaběhl super čas. Myslím, že teď jsem o něco blíž svému cíli na půlmaratonu, tedy času 1:45, možná se ale zadaří a bude to ještě lepší čas, což by mě velmi potěšilo. Je doopravdy úžasné sledovat změny, které člověk dokáže na sobě pod vedením kvalitního trenéra, jako je Honza Brtník, udělat, ať už po stránce fyzické, ale i psychické, nemluvě o tom, že se mi asi podaří i zhubnout na 80 kg, jak jsem chtěl. Prostě kdo nezkusí, nepochopí a věřte, že bych to přál každému z vás.

Iva Ježíšková: Jako půlmaratonec se necítím, jako běžec ale ano. Z půlmaratonu mám větší a větší obavy. To jak kvůli neúspěšným testovacím běhům, tak kvůli nemoci a bolavé noze. Jsem teď prakticky druhý týden bez tréninku a už mě to flákání se nebaví. Všeobecně nerada čekám. Mé běžecké já se ale určitě změnilo. Myslím, že více vnímám svoje tělo, dokážu třeba korigovat rychlost běhu. Zároveň však více bojuji s psychikou. Běhání mě pořád nějak moc nebaví, musím mít na to náladu. Ta není vždy, a tak občas spřádám různé plány na to moje „mně se nechce“ já. Můj cíl je stále stejný, přežít to. Myslela jsem, že se na půlmaraton nějak připravím, ale vlastně vůbec nemám představu, jaké to bude.

Vojtěch Rajdus: Po měsících pravidelných tréninků pod vedením Honzy Brtníka musím uznat, že se mé běžecké praktiky o něco vylepšily. Běh jsem taktéž pravidelně doplňoval o silové cvičení s tréninkem na Spartan Race. Celkově se mé časy hodně zlepšily a téměř při každém závodu mám lepší časy. A to pět kilometrů kolem 21 minut a deset kilometrů kolem 44 minut. Pořád ale mám co zlepšovat, takže budu rád, když svůj půlmaraton zaběhnu pod 1:30. Ale hlavně budu zvědavý na svůj VO2 max, jestli bude lepší, či nikoliv. Půlmaratonu se už nemůžu dočkat, poběžím rychle, protože budu chtít vidět svůj výsledný čas…

Kamila Banátová: S blížícím se termínem olomouckého půlmaratonu se ve mně mísí jednak nadšení z dokončení celé přípravné akce a zároveň obavy, zda jsem schopna stanovený limit splnit. Letošní absolvované závody zatím ukazují pozitivní vývoj kondice, na všech tratích, jak desetikilometrové, půlmaratonu i maratonu jsem se zrychlila, ale co hlavně, v cíli cítím i radost a trasu závodu si většinou pamatuji, což je příznakem toho, že dokážu ještě v tempu zrychlit. Neřekla bych, že se cítím více půlmaratoncem - i proto, že jich mám řádku za sebou -, ale cítím se být obecně zralejším běžcem připraveným přijímat další výzvy!

Tak to jsou aktuální slova našich půlmaratonců měsíc před startem půlmaratonu. Pokud vás zajímá, co na běžce říká trenér Jan Brtník, vyčkejte na příští článek, který bude patřit právě jemu a jeho komentáři připravenosti běžců na půlmaratonskou trať.

Podobné články

Komentáře (0)

Komentáře smí přidat pouze přihlášení uživatelé!
Článek zatím nemá žádný komentář! Buďte první, kdo napíše komentář k tomuto článku.
Kalendář akcí
Calendar
Title and navigation
Title and navigation
<<<duben 2018><<
duben 2018
2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30123456
Hledáte tip na výlet?
Zobrazit tipy
Novinky
19.dub Vysokoškoláci se již mohou hlásit k účasti na letošních Českých akademických hrách. Jejích 17. ročník hostí v termínu 17. až 22. června Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Více... 17.dub

Přijďte to s UP Bike natřít olomoucké dopravě!  U většiny fakult Univerzity Palackého dnes proběhne happening natírání a zdobení kol, která se do konce května stanou nositeli aktualit, poutači a symboly synergie iniciativ za příjemnější pohyb olomouckými ulicemi pro všechny. Můžete se dozvědět, co UP Bike na květen chystá, a když budete chtít, na chvíli se i připojit. Třeba kousek natřít, pomoci s připevněním květináče na kolo, přinést kytku a do květináče ji zasadit.

6.dub 60 km nových singletracků s infrastrukturou vznikne pro cyklisty v okrese Ústí nad Orlicí a polském příhraničí. Více...
 
Archiv novinek
 
Užívejte si Radost z pohybu s otatními: Připojte se!

Napište, co nám chcete sdělit.