IPEN vhodnost prostředí k pohybu zkoumá i zlepšuje

Martin Višňa 4.11.2015 2010×   0
Ilustrační foto: Martin Višňa

Jak ovlivňuje podoba zastavěného prostředí města pohybovou aktivitu jeho obyvatel? Touto otázkou se již dvě dekády zabývají na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Právě hanácká metropole jako zástupce středoevropských historických měst vychází z výzkumu podstatně lépe než moderní americká města.

Výzkumem vlivu zastavěného prostředí na aktivní životní styl lidí se zabývá Mezinárodní síť odborníků na pohybovou aktivitu a podmínky prostředí, zkráceně z anglického originálu IPEN. Vznik této sítě inicioval před lety profesor James Sallis z univerzity v San Diegu, se kterým olomoučtí vědci dlouhodobě spolupracují a který je dosud jediným čestným doktorem fakulty tělesné kultury. Díky Sallisově podpoře a entuziasmu začala skupina kolem vedoucího fakultního Institutu aktivního životního stylu profesora Karla Frömela přinášet mezinárodní výzkumné techniky do České republiky.

„Zaměřujeme se na specifické prvky prostředí, které ovlivňují pohybovou aktivitu a index tělesné hmotnosti u dospělých a adolescentů. Realizujeme objektivní monitoring pohybové aktivity pomocí akcelerometrů ActiGraph a pro hodnocení zastavěného prostředí využíváme prostorové analýzy v softwaru ArcGIS, nově ještě přístroje GPS, které v mezinárodním výzkumu pohybové aktivity a prostředí jsou novinkou a v Česku je zavádí právě naše pracoviště. Sledujeme celou řadu proměnných, například strukturu uliční sítě, délku a propojenost chodníků, dostupnost obchodů a služeb, docházkovou vzdálenost do parků, sídelní hustotu nebo bezpečnost v tom daném městě,“ přiblížil výzkum Jan Dygrýn z Institutu aktivního životního stylu.

Průběh je takový, že náhodně vybraní jedinci nosí po sedm dní minimálně deset hodin denně zmíněný akcelerometr, který podrobně zaznamenává jejich pohybovou aktivitu. Vědci pak hledají charakteristiky okolí bydliště monitorovaných osob a vyhodnocují je. „Je to nejmodernější metoda monitoringu pohybové aktivity v terénu. V současné době se k této metodice přidává objektivní lokalizace pohybové aktivity pomocí přístrojů GPS, což nikdo nedělá sofistikovaněji než skupina IPEN,“ tvrdí Dygrýn.

Index chodeckosti

Vhodnost prostředí k pohybovým aktivitám, tak zvaný index walkability (chodeckosti), je vyhodnocován ve městech ve 14 zemích, zapojen je například americký Seattle, dánské Odense, belgický Ghent, Hong Kong nebo právě Olomouc. V každém z nich musí být sledována pohybová aktivita nejméně u 500 dospělých osob. V Olomouci jich bylo osloveno na 1200, kompletní data získali vědci od 550 lidí.

„Vhodnost prostředí Olomouce k realizaci pohybových aktivit je v porovnání s ostatními městy považována za jednu z nejvyšších. Je totiž rozdíl mezi strukturou středověkého města, které bylo stavěno v době, kdy se chodilo pěšky nebo maximálně jezdilo na koni, a tak jsou v zástavbě zastoupeny různé funkce, a moderním americkým městem, jakým je například Seattle, kde se kvůli velkým vzdálenostem mezi bydlištěm, prací nebo třeba obchody bez auta člověk neobejde,“ uvedl Dygrýn.

Nejvyšší walkability index má ze sledovaných měst Hong Kong. Na malé ploše je tu vše snadno dostupné chůzí a lidé často nemají jinou možnost, než být v pohybu.

V Olomouci nejvhodnější Úřední čtvrť

Tak jako jsou rozdíly mezi městy, lze vypozorovat diference i mezi městskými čtvrtěmi. V Olomouci je nejvhodnější částí k pohybu tak zvaná Úřední čtvrť mezi ulicemi Litovelskou a Štítného. „Roli tu hraje blízkost parku, městského centra s obchody, blízkost škol a nemocnice nebo třeba dostupnost cyklostezek. Člověk má z této čtvrti dobrý pocit, už když se podívá na mapu. Velký rozdíl lze pak ale vysledovat v oblasti za vlakovým nádražím, v Hodolanech a na Bělidlech, které jsou daleko od centra a navíc jimi vede rušná silnice,“ vypíchl Dygrýn.

Zároveň vzpomněl, že zpočátku výzkumu měli v institutu problém se získáváním potřebných dat, některá si museli zajistit sami. „Třeba síť chodníků ve městě tehdy nikdo neměl k dispozici, tak jsem si ji nakreslil za měsíc sám a data pak nabídl i městu. V Olomouci jsme na tom i díky katedře geoinformatiky dobře, nicméně i naším výzkumem se zvyšuje i geoinformatická gramotnost prostředí,“ prozradil.

A jaké konkrétní dopady může mít výzkum zastavěného prostředí na reálná opatření podporující pohybovou aktivitu ve městě? Může ovlivnit například zřízení nových přechodů pro chodce, cyklostezek nebo umístění dětských hřišť, případně rovnou změnu norem pro novou zástavbu. Jak ovšem dodal Jan Dygrýn, je třeba myslet na to, že některá rozhodování ve veřejném prostoru jsou spíše politická a některé povinnosti mohou investory odradit.

 

Podobné články

Komentáře (0)

Komentáře smí přidat pouze přihlášení uživatelé!
Článek zatím nemá žádný komentář! Buďte první, kdo napíše komentář k tomuto článku.
Kalendář akcí
Calendar
Title and navigation
Title and navigation
<<<září 2017><<
září 2017
28293031123
45678910
11121314151617
18192021222324
2526272829301
2345678
Hledáte tip na výlet?
Zobrazit tipy
Novinky
26.zář Už jen do neděle se můžete hlásit na Havířovskou desítku, běžecký závod, který částí startovného podpoří Handicap Sport Club Havířov. Informace o závodu najdete na www.h10.cz 25.zář Litovelský Bobr Cup nabízí letos registraci studentským týmům zdarma. Propozice závodu a další informace jsou k dispozici na webu závodu. 24.zář V rámci Dne architektury si můžete v sobotu 30. září prohlédnout prostory moderního Aplikačního centra BALUO Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého s komentářem autora jeho architektonické podoby Miroslava Pospíšila. Více informací zde.
 
Archiv novinek
 
Užívejte si Radost z pohybu s otatními: Připojte se!

Napište, co nám chcete sdělit.