Spíš než o zdraví se bojím, že někde píchnu

Martin Višňa 8.10.2014 4888×   0
Jaroslav Prokop, vítěz Výzvy. Foto: M. Višňa

Bezmála třicet tisíc kroků. S takovým náskokem ovládl chodeckou Výzvu Radosti z pohybu, při níž dvanáctka lidí různého věku a profese sledovala svou denní pohybovou aktivitu, její nejstarší účastník, pětasedmdesátiletý Jaroslav Prokop z Hulína. Senior, který doma nevydrží.

„Říkal jsem si, že ve své kategorii bych mohl vyhrát, porazit sedmdesátky, i ty šedesátky. Ale oni byli všichni pohromadě, a že vyhraju i mezi mladýma, to bych nečekal. Myslel jsem, že ti dva, co byli v pátek nejdál, budou lepší. Je ale fakt, že oni nemají tolik času, co já. Ani zahrádce jsem se moc nevěnoval,“ zamyslel se pan Prokop, zda se viděl na nejvyšším z pomyslných stupňů vítězů.

Jeho cesta soutěží připomínala spanilou jízdu, vlastně spanilou chůzi. Náskok si držel prakticky po celý týden. V době, kdy pracující v kancelářích psali o dlouhé pracovní době, on hravě překračoval desetitisícové denní doporučení. Za den jeho krokoměr průměrně naměřil přes 28 tisíc kroků.

Tlumačov, Kroměříž, Holešov, to jsou místa, která pan Prokop navštěvuje pravidelně a nevynechal je ani v soutěžním týdnu. V neděli, když už mohl mít nohy v obýváku v klidu na stole, mu to ještě nedalo. „To jsem byl v Doubravici a v Tlumačově, pak v letním kině na koncertě Standy Hložka. U oběda jsem se díval na krokoměr a říkám si, že mám nachozeno málo, ostatní mi říkali, že už nemusím. Po obědě jsem stejně šel na ten koncert a ten mi přidal, cesta tam a zpátky, to jsou skoro čtyři kilometry, na koncertě jsem něco napřešlapoval,“ vyprávěl pan Prokop o svém závěru.

„Vnuk mi volal průběžné pořadí, že jsem první, ale že mě dohánějí. A to mi neměl říkat. Kdyby mi nevolal, byl bych druhý, třetí. Ale jsem vyloženě soutěžní tip, hrozně těžko prohrávám. I v těch kartách, když jsem hrál s vnučkou,“ dodal s úsměvem.

Kolo jako závislost

Přestože během soutěžního týdne především chodil, běžně vyjíždí do okolí na kole. Vloni na něm urazil bez devatenácti úctyhodných šest tisíc kilometrů, letos má zatím kolem 4600 kilometrů. I některé z kroků zachycených krokoměrem jsou vlastně šlápnutím do pedálů.

„To bylo ve středu. Jel jsem do Kroměříže, když jsem se vrátil, měl jsem 24 kilometrů, na krokoměru nevím, kolik bylo. Potom jsem jel na cyklostezku podél Moravy u Otrokovic, protáhl jsem to až k Napajedlům a pak zpět. Přijedu, manželka povídá, ať zajedu na zahradu pro ořechy, tak jsem sedl zase na kolo. Ale na zahradě jsem zjistil, že nemám klíče, že je má ona, tak jsem jel zase zpátky. Takže nějakých 80 kilometrů,“ vypočetl.

Na kolo začal pravidelně usedat především poté, co k nim začala jezdit vnoučata na prázdniny. Měl starou skládačku, tak jezdil s nimi. K šedesátinám pak dostal zbrusu nové kolo. „A to mě chytlo. Nevím, asi už je to závislost, nebo co,“ zhodnotil svůj vztah k bicyklu.

Navíc na něj jako motivátor působí cyklopočítač. „Nutí mě to. Když ho nemám, jedu si langsam. Stejně tak to bylo s tím krokoměrem. Ráno jsem ho nasadil, šel ven, u oběda se podíval, řekl, že to je málo, zaklapl ho a šel znovu,“ prozradil senior.

Bývalý fotbalista

Na otázku, jestli se ve svém věku nebojí, že by se během vyjížďky mohl vyskytnout nějaký zdravotní problém, reagoval ve vteřině, že ne. „Spíš se bojím, že někde píchnu a budu muset nazpět pěšky,“ zněla odpověď pana Prokopa. Vzápětí však dodal, že si s sebou na delší cesty bere mobil, protože stát se může cokoliv.

Nějaký svůj vysněný cíl, kam by chtěl na kole dojet, ale nemá. „Musím vždycky počítat s návratem. Třeba do Olomouce bych taky dojel, ale tam nevede cyklostezka, od Přerova nahoru je to špatný, po hlavní silnici to není ono, leda přes Tovačov,“ zamyslel se nad trasou.

Kolo ovšem nebylo sportovní láskou pana Prokopa vždy. Za mlada se zamýšlel nad tím, jak dostat fotbalový míč do branky. Kopal za Klenovice na Prostějovsku, pak jej přetáhli do Hulína. Tam hrál až do třicítky, pak už šlo hlavně o turnaje a zápasy mezi dílnami ve zdejší strojírenské továrně a později o kopání s vnoučaty. „V šedesáti jsem s nimi lítal. Vždycky nás někdo vyzval, a tak dostali. Takhle jsem soutěživý,“ zakončil aktivní senior a vítěz chodecké Výzvy Radosti z pohybu.

Výsledky Výzvy Radosti z pohybu i s komentáři účastníků najdete zde.


Podobné články

Komentáře (0)

Komentáře smí přidat pouze přihlášení uživatelé!
Článek zatím nemá žádný komentář! Buďte první, kdo napíše komentář k tomuto článku.
Kalendář akcí
Calendar
Title and navigation
Title and navigation
<<<duben 2018><<
duben 2018
2627282930311
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30123456
Hledáte tip na výlet?
Zobrazit tipy
Novinky
26.dub V Lutíně u Olomouce se ve středu 2. května poběží pro Mamma Help, přesněji ve prospěch olomouckého střediska této organizace, která pomáhá zlepšit život onkologicky nemocným ženám. Více... 24.dub Státní svátek 8. května bude v Olomouci patřit charitativní Koloběžkiádě, kterou organizuje Dobré místo pro život. Více... 19.dub Vysokoškoláci se již mohou hlásit k účasti na letošních Českých akademických hrách. Jejích 17. ročník hostí v termínu 17. až 22. června Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Více...
 
Archiv novinek
 
Užívejte si Radost z pohybu s otatními: Připojte se!

Napište, co nám chcete sdělit.